Když se mí rodiče rozvedli a bylo mi deset let, pobýval jsem v průběhu některých víkendů a zčásti i o prázdninách se svým otcem a s babičkou v jejich rodinném domě. Po návratu domů jsem se tu občas setkal s určitými novinkami, které tu moje maminka s mým strýcem a s mým dědou nachystali v domě nebo na zahradě. Vnímal jsem tyto události jako příjemná překvapení, která zlepšovala život nám všem, což se pak projevilo i na mé psychické pohodě. V podobném duchu bych si představoval organizovat překvapení pro mé vlastní děti. Kdybych měl nyní tu možnost a žil s dívkou mého srdce v rodinném domě typu bungalovu a vyslali bychom na začátku prázdnin obě děti na týdenní dětský tábor, hodilo by se to k vytvoření neočekávaného překvapení, které bych dětem nachystal jen tak pro radost. Tak, jako to chystali mí rodiče a příbuzní, když jsem byl v dětském věku.
Tím překvapením by mohl být nový nábytek v dětském pokoji a spolu s ním i nový koberec, nová svítidla a další novinky, například malba stěn a stropu a nová stínící technika. Dětem bych ale nejprve nabídl možnost, aby si vybraly tyto předměty samy. Například tak, že bych jim nejprve předložil v katalogu více možností k výběru, aby se vyjádřily k tomu, jaký chtějí mít koberec a jaké postele, šatní skříně či psací stoly. Poté, co by v tom bylo jasno, děti by odcestovaly na tábor, vše potřebné bych zakoupil a pozval do bytu stěhovací firmu, aby provedla v Praze montáž nábytku odnesto.cz.
Mezitím, co by stěhováci sestavovali nábytek, já bych se postaral o malování pokoje a pokládku koberců. Rozdělené pracovní úkoly by vedly k urychlení přípravné fáze a byl by dostatek času i na přípravu občerstvení, až by se děti vracely z tábora. Takovéto překvapení by mohlo upevnit rodinné vztahy a ještě více je posílit. Děti by navíc získaly lepší pracovní prostředí pro školní výuku a samozřejmě i prostor pro dětské hry.