„Jak pravili stařeček Pagáč, sú tací ludé, že tým druhým závidíjá aji pěkné počasí na ích pohřbu“. Inu, člověk má prostě spoustu chyb. A když si soused pořídí bazén, jsou dvě možnosti. Ta první je to, že mu ho zničíme, nebo mu jinak zabráníme v jeho používání, nebo si pořídíme bazén také, jen o metr delší. Jistě, je tu ještě i třetí varianta, totiž že mu bazén přejeme a jsme rádi, že se na něj zmohl. I když doba, kdy měli bazén jen milionáři je dávno pryč. Sami se zkuste zařadit do které skupiny patříte. Zkusila jsem tuto fintu na partnera ten mi sdělil, že je mu naprosto jedno, co má soused na zahradě, pokud mu to nepadá na hlavu. Což bazén neudělá.
V tomto zařízení k plavání ve velké většině případů bývá také voda, protože bez ní nemá jaksi toto zařízení příliš velký smysl. A když už tam tedy tu vodu máte, jistě byste byli rádi, kdyby byla čistá a průzračná až na dno. Což je přání naprosto obvyklé a ne nesplnitelné. Jenže se o to musíte postarat sami, nikdo jiný to za vás neudělá, pokud ovšem nejste takový nabob, že si na to sjednáte člověka přímo od firmy.
Není třeba si někoho sjednávat, udržet čistou vodu v bazénu není raketová věda, i když nějaké znalosti třeba jsou. Ale ty se naučíte zhruba za hodinku nebo dvě. Ta hlavní je to, že čistá voda se udržuje pomocí čerpadla a filtrace. Ta nám sesbírá menší nečistoty. Ty ještě menší, okem již neviditelné propustí a na ty je třeba nasadit chemii. Ve velké většině případů nám k této akci pomůže chlor. A aby byl opravdu účinný, musíte si hlídat nízké pH v bazénu. Tedy, ne zase tak nízké, aby to bylo pod průměr. Možná by bylo lépe napsat, aby nebylo nijak vysoké. To totiž dokáže snížit účinek chloru a člověk má z toho hlavu jako kaštan.
Zde je nutno používat tester, který nám prozradí, jaké pH ve vodě máme. My jej musíme nejprve upravit do normálu a pak teprve pomyslet na chlor.